STORY OF Markéta Ročková: „Bez cvičení jako kdyby den nebyl“, aneb jak vyhrát káru snadno a rychle

Máme vítěze tříměsíční výzvy o Kodiaqa! Vsadíme se o 100 agličáků, že Markétu znáš. A taky tě asi nepřekvapí, že právě ona si svým nasazením tu Super káru vydřela. Chodí totiž cvičit každý den. Někdy i víckrát než jednou. Třeba bys ji chtěl poznat blíž a možná tě taky zajímá, co asi dělá, že dává dvou, někdy i třífázové tréninky. Logicky svým zápalem dosáhla na titul Super Dříč měsíce, a opět ne jen jednou. Teď už má na kontě tři. Markéta prostě není troškař! Na druhou stranu působí nesmírně skromným a tichým dojmem, na nic si nestěžuje, prostě přijde, bez řečí všechno odmaká a neprokecá trénink se sousedem (ne, že by to někdo dělal :D). Zkrátka si zaslouží mezi osobnostmi „STORY OF“ být, a tak jsme ji vyzpovídali.

Zjistili jsme, že její vášeň ke cvičení už přerostla v závislost. Přesto, že má časově náročné povolání, bez splnění denních priorit by večer v klidu neusnula. A tak si na ten kruháč prostě vždycky čas najde. Když chce, vždycky to jde! A když nejde, další den jde čtyřikrát (sranda. Zatím.) Tak už k věci, dej se do čtení a poznej tuhle Super ženu!

Představ se nám prosím, kolik je ti let, čím se živíš?

Je mi 31 let a z toho už dlouhých 16 let pracuji v obchodě. Jako malá jsem si říkala, že nikdy rukama pracovat nebudu, ale moc dlouho mi to nevydrželo. Při studiu jsem nastoupila do obchodu jako brigádnice a pak jsem tam zůstala jako pokladní, vedoucí úseku, zástupkyně vedoucího prodejny a nyní jsem vedoucí prodejny (doufám, že tím moje pracovní kariéra nekončí).

Být vedoucím prodejny s celodenním provozem musí být časově náročné, jak to děláš, že stíháš chodit na kruháč i dvakrát, třikrát denně?

Máš pravdu, je to hodně náročné, a abych toho neměla málo, tak pracuji i jako interní školitel pro nové zaměstnance. V práci trávím hodně času, ale vždycky si ráno dám priority, které musím za den stihnout a samozřejmě kruháč patří mezi ně. Když mám více času, stíhám dva, někdy i tři kruháče denně.

Právem jsi se díky tomu stala třikrát po sobě Super Dříčem měsíce. Bylo to cílené, nebo tě to prostě tak baví, že chodíš, jak jen to jde a vyšlo to samo?

V září jsem se Super Dříčem ani nepočítala, chodila jsem cvičit, jak mi to vyšlo a nakonec 24 tréninků stačilo na Super Dříče. V říjnu už jsem si řekla, že zkusím dát víc (když tě to baví, jde to samo) a nakonec z toho bylo 33 tréninků, tak v říjnu už bylo cílené stát se podruhé za sebou Super Dříčem. Stejně tak listopad, vzhledem k tomu, že jsem toužila vyhrát celou výzvu.

Dalo se předpokládat, že máš počtem vstupů dobře našlápnuto i v soutěži o Kodiaqa na víkend, a taky ti právem výhra patří! Čekala jsi, že bys mohla vyhrát a co na výhru říkáš?

Když Michal vyhlásil soutěž o Kodiaqa, hned jsem věděla, že se do soutěže zapojím a budu se snažit udělat co nejvíce vstupů jak na kruháč, tak do Sport D5. Říkala jsem si, že vyhrát by bylo super a určitě bych si auto užila.

Trochu jsem doufala, že by to mohlo vyjít, když jsem byla dříč září i října, ale i tak to pro mě bylo velké překvapení. Pořád tam byla otázka, jestli někdo nechodí víc než já. Ale vyšlo to a je to úžasný pocit, už se těším na víkend s Kodiaqem, až si ho naplno užiju.

Už víš, koho a kam vyvezeš?

Určitě svezu mamku s taťkou a kamarády (hlavně z kruháče). Na prvním tréninku po výhře na mě Máca volala, že už vymýšlí trasu. Je zima, tak asi vyrazím někam na hory.

Auto Markétě předal Leoš Dostál, obchodní ředitel Auto Masarik

Pamatuješ si, jak dlouho chodíš na kruháč? Byla to tvoje první zkušenost s cvičením, nebo jsi nepřišla jako úplný začátečník?

Na kruháč jsem začala chodit letos v únoru (10 měsíců). Dřív jsem občas chodila na tabatu, ale kruhový trénink byla pro mě premiéra na Super Kruháči.

Jaké byly tvoje dojmy a pocity z prvního tréninku?

Po rozcvičce jsem si říkala: „tak sem už nikdy nepůjdu“, ale po celém kruháči, jsem věděla, že to je to, co mě bude bavit a není to jen na chvíli. Ale dodnes rozcvičky nemám ráda.

Co bylo impulsem k tomu, že jsi přišla? Splnil kruháč tvoje očekávání?

Jednou mi povídá kamarádka: „pojď, půjdeme dnes na Super kruháč“. Tak jsem šla a nikdy jsem toho nelitovala. Vždycky jsem chtěla chodit pravidelně cvičit, ale nikdy mě nic tak nebavilo, jako teď kruháč. Nečekala jsem, že mě to tak chytne. Taky jedním důvodem bylo shodit nějaké to kilo navíc.

Myslíme, že tě můžeme v klidu zařadit mezi naše nejvěrnější a nejpoctivější cvičence, co tě na kruháči nejvíc baví?

Ráda chodím na kruháč, nikdy se mi nestalo, že bych tam šla s nechutí (jen proto, že musím, abych si odškrtla, že mám odcvičeno), prostě mě to baví. Nejenom, že si tam super zacvičíte, ale potkáte tam super lidi a super trenéry, kterým děkuji za to, co pro nás všechno dělají.

Na Super Kruháči je jako doma

Jak bys popsala svůj vztah ke kruháči/cvičení?

Bez cvičení jako kdyby den nebyl, asi tak bych popsala vztah ke kruháči. Už věřím větě „cvičení může být návykové“.

Máš nějaké další koníčky, sportovní i nesportovní?

Můj největší koníček je můj pejsek Žanetka. Je hrozný mazel a nejlepší parťačka na běhání. Jinak kromě kruháče mě baví fitbox, squash, kolo a běh.

Za pár dní  to bude měsíc od Beroun Race, na kterém jsi jako běžec nechyběla. Jak bys ho zpětně zhodnotila, a jak se ti běželo?

Beroun Race byl pro mě náročný závod, ale když jsem doběhla, byla jsem šťastná, že jsem to zvládla. Trať byla hezky vymyšlená, běželo se dobře, i „koupačka“ v řece a bahně byla super, jen na konci bylo hodně překážek, ale když nemůžeš, tak si dáš angličáky. Už se těším na další Beroun Race a samozřejmě se zúčastním.

Řešíš při takové intenzitě cvičení stravu, případně nějaké doplňky?

Snažím se jíst pravidelně a trochu i zdravě, ale vzhledem k mému času mi to nevychází tak, jak bych chtěla. Hodně jím proteinové tyčinky, tvarohy a jogurtové nápoje.

Markéta ve svém novém autě

Dokázala bys zhodnotit, jestli a v čem ti cvičení ovlivnilo život? Cítíš se od té doby lépe fyzicky/psychicky?

Cvičení mi hodně ovlivnilo život, musela jsem se vždycky přemlouvat, abych se nějak hýbala, ale co jsem poznala kruháč, tak jdu vždycky s radostí cvičit a když to nikdy nevyjde, tak jsem naštvaná. Fyzicky i psychicky se od té doby cítím o hodně lépe. Můžu dokonce i říct, že když nemám zrovna nejlepší den, tak se na kruháči vybiju a odcházím s dobrou náladou domu.

Markét děkujeme za tvoje odpovědi a příležitost víc poznat tak super člověka, na kterém je vidět, že to dělá srdcem a ne jen z „povinnosti“. Samozřejmě ti patří obrovská gratulace k výhře, kterou si zasloužíš na 1000%! Závěrem ještě tradiční trio otázek, ze kterých se žádná celebrita „STORY OF“ nevyvlíkne:

Jaký je tvůj nejoblíbenější cvik?

Dřepy a leh-sed

Jaký cvik nejvíc nenávidíš?

Šplh

Jaké je tvé oblíbené jídlo?

Svíčková