STORY OF Bára Stejskalová: Nejen Beroun Race očima mistryně ČR v překážkových závodech

Bára chvíli neposedí. Víkend co víkend objíždí překážkové závody všeho druhu a získané zkušenosti ruku v ruce s nadšením, které pro ně má, ji pomalu dovedly až na bednu Mistrovství ČR v OCR (Obstacle Course Races), jakožto nejrychlejší ženu v kategorii 25-29 let! Závodila už snad po celé republice i v zahraničí, kde nasbírala další úspěchy. Přes to všechno ale nezapomíná ani na své rodné město, kde si loni zaběhla Beroun Race. V závodě si doběhla jak jinak, než na stupeň vítězů, kde obsadila bronzovou pozici.

Určitě nejsme sami, koho zajímá názor na náš závod z pohledu ostřílené závodnice, která získala skvělá umístění i na Mistrovstvích Evropy či světa. Bára totiž ve své věkovce vybojovala také 7. místo v neuvěřitelné konkurenci ME ve Spartan Race a 13. místo na MS v OCR! Pokud ses i ty rozhodl běžet Beroun Race, nebo stále váháš, myslíme, že není nikdo povolanější, kdo ti poradí jak na to a proč se toho nebát. I Bára jednou začínala, a kde je teď! Pokud hledáš pořádnou motivaci, právě jsi dohledal.

Prozraď nám něco o sobě, co vlastně děláš, když neběháš?

Učím na základní škole anglický jazyk a tělocvik. Jako relax od práce mám právě sport, je toho hodně, co dělám, v podstatě každý den něco. Když zrovna nikde neběhám nebo nelezu, baví mě cestování, hudba, zpěv, zdravý životní styl.

Dáš dohromady, kolik závodů za jak dlouho celkem máš naběháno?

Teď začínám třetí sezónu. Celkem by to mohlo být okolo 50 různých závodů.

Díky bohatým zkušenostem se v poslední době často umisťuješ na stupních vítězů, dáváš si záležet na přípravě, nebo se dá zdokonalovat jen častou účastí na závodech?

Myslím, že všichni, kdo se umisťují, již nějakou přípravu mají. Já mám závody jako motivaci se na ně nějak připravit. Závody i přípravu mám zároveň jako zábavu a bez pohybu by to u mě nešlo. I u mě platí, že závod je nejlepší trénink a sběr cenných zkušeností, proto mě účast na závodech posouvá asi nejvíc.

Jak tvoje příprava pro inspiraci vypadá?

U přípravy se snažím, aby byla všestranná, a prostě dělám, co mě baví. Běhám, lezu, posiluju, visím nebo někde ručkuju, ale taky plavu a protahuji se. Ve Spartan Gym v Praze trénuji OCR přípravu – speciální OCR kruhový trénink, zaměřený na trénink cviků a překážek, které se objevují na závodech. Taky tam trénuju přímo jen samotnou techniku a sílu úchopu, nebo tam jdu na silovou přípravu. Myslím, že v Praze není lepší místo, kam na tohle chodit, navíc to dělají lidi, co to umí a rozumí tomu. Chodím i lézt na stěnu, což je zas něco jiného a baví mě to, dokonce mám už za sebou první závody a chystám se na další.  Ale zatím se to spíše učím. Pak taky ještě párkrát týdně běhám. Překážky se snažím trénovat komplexně, jdou mi celkem balanční, obratnostní a silové. Stále pracuji na ručkovacích a úchopových věcech a na vytrvalosti úchopu, protože úroveň překážek na velkých závodech je vysoká a i na jiných závodech jde stále nahoru a je třeba držet krok. Je stále co se učit a člověk si nikdy nemůže říct, že teď už má natrénované všechno.

S jakými překážkami se většinou nejvíce „pereš“?

Často bojuji s překážkami, které jsou o hlavě (např různé skoky), ale už se mi povedlo některé zdolat a pracuji na dalších. To stejné překážky, které jsou výhodnější pro vyšší a delší lidí – nějaké vyšší stěny, ale i s mým menším růstem se na ně snažím postupně přicházet a zdolávat je, než hledat důvod, proč to nejde.

Co považuješ za svůj největší úspěch a trvalo dlouho, než ses vypracovala na nynější úroveň?

Jako úspěch beru všechna svá umístění, i když jsou jen v omezené věkové kategorii a především věřím, že mi pomohou se dál zdokonalovat a brzy se budu moci postavit na start i s elitními závodníky.

Nejvíce si ale asi vážím loňského umístění na mém prvním Mistrovství Světa v OCR – 13. místo, jednalo se o mé první MS a druhý velký závod, zatím nejvíce překážek na trati – rovných 100, které bylo nutné překonat všechny a v časovém limitu, což se v naší kategorii povedlo z více než stovky startujících pouze pár z nich. Na startu jsem nevěřila, ze se mi to může povést, ale stalo se, a tak věřím, že mi tyto zkušenosti pomohou na příští rok své umístění ještě zlepšit.

K nějakému prvnímu úspěchu a posunu jsem se dostala cca za půlku sezony, kdy jsem zaběhla kvalifikaci na ME, hodně mi pomohla získaná vytrvalost z jiných sportů.

Beroun Race jsi běžela loni v říjnu poprvé, jaká jsi měla očekávání a jak se ti závod nakonec líbil?

Očekávání na konkrétní umístění si nedávám nikdy, takový závod může dopadnout jakkoliv, vlivem různých okolností a proměnných, jen jsem věděla, že něco natrénováno mám. Když jsem se závody začínala, nic takového v Berouně nebylo. Chtěla jsem se účastnit prvního i druhého závodu, ale pokaždé mi to překazilo zdraví. Těšila jsem se, že si překážkový závod konečně také zaběhnu v rodném Berouně. Očekávala jsem, že se třetí ročník zase posunul dál a bylo to tak. Na mě byl více běžecký a potrápil mě tedy více v běhu, kdy jsem musela trochu více hnát.

Byla jsi spokojená se svým výsledkem?

Určitě ano.

Máš v plánu běžet i letošní první, květnový závod a máš nějaké ambice např. na zlepšení času či zlato?

Zatím to nechávám otevřené, sezónu plánuji postupně. Ale spíše budu mít „závodní povinnosti“ jinde. Pokud bych běžela, o čas mi určitě nepůjde, protože jsou vždy jiné podmínky nebo trať a umístění je už bonus.

Jak bys srovnala Beroun Race s většími celorepublikovými závody?

V dnešní době je po republice takových spousta závodů. Tady byla atmosféra rodinná, navíc žádná davová akce, kde se lidé jen strkají, to nemusím. Beroun Race bych zařadila jako spíše jednodušší, co se týká obtížnosti překážek, takže si na své přijdou buďto dobří běžci nebo lidé, co se závody začínají a mají méně zkušeností. Pro lidi, kteří to běhají závodně, je to asi lehčí závod, ale záleží, co kdo preferuje a s jakým cílem se účastní. Já to brala jako zpestření týden po velké OCR akci a byla jsem spokojená. Ráda zkouším více různých závodů, než chodit pořád jednu sérii pořád dokola. Dále chválím vyžití i pro děti a občerstvení v cíli.

Takže myslíš, že závod zvládne i úplný začátečník?

Ano, určitě, není se čeho bát. Řekla bych naopak, že závod je perfektní pro lidi, co si chtějí nějaký překážkový závod vyzkoušet nebo mají méně zkušeností. Některé závodní série u nás jsou velmi obtížné a to by mohlo začátečníky odradit.

Byla tam nějaká překážka, která tě dokázala trochu potrápit, nebo jsi zvládla všechno napoprvé?

Menší zásek jsem měla u první logické hádanky, kdy jsem se nechtěla moc zbrzdit dlouhým zastavováním a uvažováním.

Většinou běháš závody, kde jsou čistě fyzické úkoly, jak ses na trati Beroun Race poprala s těmi logickými?

Popravdě mám během závodu ráda čistou hlavu a soustředit se na sebe. Tohle mi trochu zaměstnalo hlavu více, než jsem chtěla, ale to byl asi účel.

Prozradíš nám, kolik a jestli vůbec nějaké trestné angličáky tě závod stál?

Dělala jsem je jednou, právě u té první logické hádanky, kdy jsem se nakonec rozhodla moc se nezdržovat a případně to vymyslet po cestě, což se mi stejně nepovedlo.

Co se ti na závodě nejvíc líbilo?

Celkově přátelská rodinná atmosféra, trasa po okolí, které je mi blízké a občerstvení v cíli.

Pro závodní výkon je důležitá i strava, řešíš ji nějak den před a v den závodu?

Stravu určitě řeším a nejen kvůli závodům. Obecně den před závodem nejím těžká jídla, naopak dostávám do sebe nějaké sacharidy. V den závodu se dobře nasnídám a pak už do sebe dávám energii v podobě pomalých sacharidů.

Co tě před závodem zaručeně nakopne?

To, že jdu dělat něco, co mě fakt baví.

Co je tvou hlavní motivací ve chvíli, kdy nemůžeš?

Mám na ruce takový náramek s motivačním heslem a ten si čtu, když nemůžu.  A taky jsem se naučila už se svým tělem a hlavou nějak pracovat, když mám pocit, že nemůžu.

Prozradíš nám to heslo?

No je to trochu nevhodné – „You Are a Son of a bitch“. Moc motivačně to nezní, ale já to mám spojené s jedním závodem.

Máš nějaká doporučení, jak závod zvládnout pro ty, kteří se bojí, že na to nemají?

Řekla bych, že na to má každý. Často bývá problém se spíše postavit na start a nejen o tom mluvit, než samotný závod. Pro začátek je dobré závod běžet s nějakou partou nebo s někým a vzájemně se podporovat, to jde pak samo. Já svůj první závod běžela sama a bála jsem se, že se někde zaseknu a nepůjde to dál.Vždy se ale najdou ochotní lidé, kteří pomůžou nebo podpoří. To se mi taky na těchto závodech tak líbí, vzájemná interakce závodníků, že si každý jen nejede to svoje.

Pro ty, co už se rozhodli běžet, máš osvědčený tip, jak se na takový závod připravit?

Pokud to chce vzít někdo zodpovědně, tak bych do přípravy zařadila něco silového (např. kruhový trénink) a vytrvalostního (běh). Dále je potom důležitá úchopová síla na překážkách – takže viset a viset, ručkovat, přitahovat se nebo jít lézt na stěnu atd. Ale takový závod se dá zvládnout i s minimem zkušeností a tréninkem, člověk si aspoň vyzkouší, kde má mezery a na čem může zapracovat. Já poprvé neuměla vůbec nic a to mě právě motivovalo na čem dělat.

Dokážeš říct, proč by měl každý zkusit Beroun Race?

Je to dobrý vstup do překážkových závodů. Spousta lidí překoná samo sebe tím, že zjistí, že na to mají a to je posune dál nejen na další závod, ale i v životě. Navíc u toho zažijí spoustu zábavy a mají skvělé zážitky. Atmosféra je více než přátelská a nesmím opomenout skvělé občerstvení v cíli, to jinde nebývá.

A závěrem tradiční „STORY OF“ otázky:

Jaké je tvé nejoblíbenější jídlo?

Steak a vietnamská kuchyně

Oblíbený cvik?

Z neoblíbeného se stal oblíbený – všechny visy, přítahy, ručkování, houpání

Cvik, který nejvíc nenávidíš?

Všechno na dynamiku nohou

Učitelka a úspěšná OCR běžkyně v jednom, to je prostě Bára. Koukáš co?Věříme, že i Tobě Bára předala motivaci, inspiraci, sílu a cenné rady k tomu se postavit na start Beroun Race. Kdo ví, třeba právě ty budeš brzy na bedně!