STORY OF Andy a Fanda: Společně přes překážky závodem i životem

Když nad tím tak přemýšlíme, asi k nám nechodí žádný jiný manželský pár, který by tolik žil sportem. Nejde jen o cvičení. Andreu a Fandu Malínských spojuje hlavně vášeň k překážkovým závodům, které běhají jak jinak, než ruku v ruce. Manželé jsou 7 let, dělí je od sebe 10 let a jejich vztah působí dojmem, že se včera našli. Zdá se, že válení v blátě a společné překonávání hranic svých možností je jeden z nejlepších receptů na spokojený vztah. Co jim závody dávají? Pomáhají jim v soukromém životě a shodnou se i v dalších zájmech? Běhají i odděleně? Na všechno jsme se této extrémní dvojky zeptali.

Mezi závody Andy s Fandou nabírají fyzičku na Super kruháči, kde je můžeš zahlédnout i spolu (většinou v neděli), ale spíše zvlášť. Někdo se taky musí občas postarat o dítě, že jo. Andy nevynechá snad žádný den v týdnu a ještě si dokáže přivstat. Chodí totiž denně od 7:30! Vzkaz pro ty, co „nemají čas“ – Všechno jde, i když se nechce! (vstávat) Teď už k hlavním aktérům.

Pro začátek se prosím představte těm, co by vás třeba neznali, pokud někdo takový je.

Andy: Máme 6 letou dcerku Nely, já pracuji jako servírka a narodila jsem se do doby Husákových dětí. Fanda se živí jako IT konzultant a servisní technik.

Oba jste asi dost časově vytížení, zbývá vám čas na koníčky, nebo musíte hodně organizovat, abyste si ho dokázali udělat?

Andy: Dělám krátký/dlouhý týden, takže musím mít naplánovaný nejlépe celý měsíc dopředu. Ráda si  přečtu dobrou detektivku a na tu si čas vždycky udělám.

Fanda: Vzhledem k pracovnímu vytížení mojí ženy trávím dost času s dcerou a o to víc musím plánovat. Do toho ještě stavím chatu v lese, kam chceme utéct.

Začali jste závody běhat společně, nebo jeden k tomu přivedl druhého?

Andy: První závod nabídl Michal Fandovi – plzeňského Predátora v dubnu 2017. Fanda souhlasil, ale mě se nikdo neptal. Jakožto zvědavá manželka jsem se rozhodla běžet taky. Byla to pro nás oba premiéra. Absolutně jsem nevěděla, do čeho jdu. Blížil se termín závodu a já si na netu našla, co že to vůbec Predátor Run je…a sakra voda, bláto, překážky, ručkovaní a jiná legrace… Rozum zavelel, nějak to dopadne a bylo…

 

 

 

 

 

 

Byla to láska na první běh, nebo vám chvíli trvalo, než jste se rozhoupali k dalšímu?

Neváhali jsme ani minutu. Sotva jsme doběhli, už jsme řešili, na který další se vrhneme. Nakonec jsme jeli hned na další plzeňský podzimní závod.

Dokážete říct, co vám dává účast na takových závodech a čím vám tolik učarovaly?

Andy: Je to adrenalin, potkáte spoustu nových lidí. Během závodu na trati otestujete ohleduplnost, vstřícnost, bojovnost svou, ale i ostatních závodníků. Určitě poznáte sebe z jiné stránky a objevíte skrytou energii. Nedá se to popsat do pár řádků, musí se to zažít!

Někdy si připadám, jako Dory v „Hledá se Nemo“, během závodu hlásím, že už nikdy žádný závod neběžím! A druhý den „jé hele závod, jdeme!“

Fanda: Prostě si sáhněte na dno, ale je pozitivní, že dno je stále hlouběji, musí se to zažít!

Běháte jen spolu, nebo závodíte občas i sólo?

Fanda: Zatím jen dva jsem běžel sólo, jinak běháme všechno společně. Ještě na jedno sólo se ale chystám, abych otestoval, kde mám svoje maximum a hranice.

Fando, máš už v plánu konkrétní závod, na kterém bys to chtěl otestovat?

Konkrétní ne, nemám vyloženě srdcovku, ale chtěl bych něco kolem 10 km a běžet na čas, takže nejspíš nějaký Spartan Race Sprint.

Jak často, třeba kolikrát do roka se závodů účastníte?

Každý rok je jiný. Když jsme začali, byly to 2 závody v roce 2017. Loni to bylo už 10 závodů, typově je to podobné, Spartan je víc o běhu a méně o překážkách, Predator obráceně (alespoň tak se to zdá nám). Ale super jsou okresní závody typu Beroun Race, méně lidí, přátelštější atmosféra, i ta energie je pozitivnější.

Odráží se nějak to, že běháte společně ve vašem soukromí?

Andy: Určitě, díky závodům jsme více spolu a na trati je Fanda pro mě neskutečná podpora i opora!

Dá se říct, že závody jsou pro vás jakýmsi „tužidlem“ vzájemných vztahů, nebo se kvůli tomu dokážete i neshodnout? (tys běžel moc rychle, ty moc pomalu..)

Andy: Musím přiznat, že já jsem ta, co zdržuje. Už jen tím, že Fanda udělá jeden krok a já tři.

Na zimním Predatorovi 2018 jsem nadávala jak špaček a řekla jsem, že už nikdy nic neběžím.

Fanda mlčel, trochu mi utekl a mě srovnal studenej potok. Pak to bylo úžasný! Hodně mi dává síly a energie. Fanda je gentleman nejen pro mě, ale rád pomáhá i ostatním.

Fanda: Nejsem bednař a nemusím být všude první, takže mi nevadí, že mě Andy brzdí. A když mě naštve, tak ji uteču, vychladnu a běžíme dál.

Máte v tomhle ohledu nějaké konkrétní cíle, kterých byste chtěli dosáhnout? (časy, počty závodů, konkrétní typy závodů, pořadí, trifecty)

Andy: Trifectu jsme dokončili loni, nějak to prostě přišlo, ani jsme to neplánovali. Já bych chtěla do Řecka do Sparty. Pro mě by to byl vrchol všech závodů. A když to nevyjde, neboť je to pro dva drahá dovolená, tak se postavit konečně na nějakém závodě na bednu. Přece ženy v našem věku nemusí patřit do starého železa. Jsou cennější kovy, třeba zlato.

Fanda: Já bych se chtěl kromě Sparty ještě dostat na MS v OCR.

Oba působíte neustálým pozitivním dojmem, řešíte před závodem nějaký „doping“?

Naším dopingem je káva a Matcha čaj, ale na delší závody popíjíme Edgara a na ty nejdelší určitě energetické gely.

Jaký nejdelší závod jste spolu běželi?

Nejdelší byl Beast na Lipně loni v září, který měl 24,6km. Ale úžasný závod s výběhem na Stezku korunami stromů.

Dokážete říct, co pro vás jeden pro druhého na trati znamená?

Andy: Podpora, pozitivum, energie! S ním se nebojím ničeho, Fanda je moje druhá polovička, doslova! (i drahá)

Fanda: Mám to stejně tak, spolu jsme silnější, motivujeme se navzájem a nerad běhám sám. Nejšťastnější jsem, když můžu někomu na trati pomáhat, hlavně samozřejmě Andy.

Stalo se vám někdy, že jste byli v závodě na pokraji sil?

Andy: Zatím ne, jen jsem si myslela, že mi zmrzly prsty u nohou. Na dubnovém Spartanu v Koutech.

Fanda: Ano, a jestli Andy říká, že ne, tak kecá. Vždy se najde něco, co se vám zdá, že nejde, ale důležité je zatnout zuby a dát to!

Poznámka redaktora: Důležitý hlavně je, že se shodnete 🙂

S krizí úzce souvisí i úspěšnost na překážkách, je nějaká, kterou se vám zatím nepodařilo pokořit?

Fanda: Já s překážkami moc problém nemám, ale je to jak kdy, někdy to sedne více, někdy méně, nejhorší překážka na celém závodě je asi angličák. Ten nemáme rádi ani jeden, Andy obdivuju, na jednom závodě si jich za trest nasbírala asi 200 a nevzdala to, každým závodem se ale zlepšuje.

Andy: Zatím se mi ještě nepodařil hod oštěpem.

Kde nabíráte fyzičku a stravujete se nějak speciálně?

Andy: Fyzičku mám jedině ze Super Kruháče (to nekecám!), nemám čas chodit jinam. Pro mě je výhoda ranní cvičeni, díky tomu můžu chodit pravidelně. Dlouhý/krátký týden je v něčem fajn, v něčem nevýhoda. Hlavně chci poděkovat mým kolegům v práci, že mi vychází vstříc. Jak kvůli nedělním tréninkům, tak závodům! Jinak se v jídle nijak neomezuji, ale poslouchám své tělo.

Fanda: Co se týče tréninku, mám toho vícero. Tak samozřejmě Super Kruháč, potom street workout, lehká gymnastika, acroyoga, běhání a fitko.

V čem konkrétně byste řekli, že vám Super Kruháč v přípravě na závody pomáhá?

Vytrvalost, celková kondice, odhodlanost, nápaditost tréninků a motivace trenérů. Všichni dokážou povzbudit a pochválit.

Většina rodičů asi nemá čas a ani by je nenapadlo běhat extrémní závody, co na to říkají přátelé, známí, vaše okolí?

Andy: Znám dost rodičů, párů co běhají tyto závody. Ale rodina nám fandí a podporuje nás, hlavně když potřebujeme pohlídat dcerku.

Fanda: Známí si klepou na čelo, obdivují ale i závidí.

Vedete ke sportu i svou dceru? Zkoušeli jste už třeba dětskou kategorii závodů?

Nely zatím odmítá závodit, i když ji vodíme někdy na tréninky i závody. Její čas ještě přijde.

Na závěr 3 „STORY OF“ otázky:

Jaké je vaše oblíbené jídlo?

Andy: Hovězí steaky a šťáva z červené řepy

Fanda: Kvalitní hovězí, a hlavně čokoláda (cukr) tu miluju

Nejoblíbenější cvik?

Andy:  Skákání přes švihadlo

Fanda: Asi cokoliv na břicho

Cvik, který nejvíc nesnášíte?

Andy: Kupodivu angličáky a šplhání na laně

Fanda: Jednoznačně angličáky

Evidentně se na všem (kromě odpovědi na to, jestli jste byli někdy na pokraji sil, což přisuzujeme ženské houževnatosti a vyššímu prahu bolestivosti) shodnete a vypadá to, že jste si prostě souzeni. Věříme, že budete inspirací nejen pro jiné závodníky, ale hlavně páry. Děkujeme za rozhovor a těšíme se na další, až budete na bedně. Držíme palce!