Ranní ptáče vs. noční sova: Kdo má lepší předpoklady pro formu, zdraví a hubnutí?

Nejste schopní vstát před 9. ranní, a neusnete dřív jak o půlnoci? Nic moc si z toho nedělejte, protože za to nemůžete. Může za to totiž váš chronotyp. Často se spáči berou jako lenoši, jenže to, kdy jsme produktivní je dané biologicky. Přesto se dá říct, že ranní ptáčata mají oproti sovám značné výhody. Kdo lépe hubne nebo nabírá svalovou hmotu, a kdo se častěji potýká se zdravotními problémy?

Noční sovy si mohou oddechnout v tom, že za svůj denní režim skutečně nemohou. Tzv. chronotyp představuje určité geneticky dané biologické hodiny, které se více méně nedají přeučit. Oficiálně jsou chronotypy čtyři (delfín, vlk, lev a medvěd), a nejde v nich jen o denní režim, ale např. i o hloubku spánku či převažující osobnostní rysy. Všeobecně známé dělení je ale na zmíněná ranní ptáčata, často nazývaná také jako skřivánci, a noční sovy. Zatímco ranní ptáče chodí spát brzy a dokáže být aktivní hned od rána, sovy mají vrchol produktivity spíše odpoledne a večer.

Chronotypy a zdraví

Ačkoliv jsou v tom noční sovy celkem nevinně, to, jaký jsme chronotyp má významný vliv na všechny oblasti našeho zdraví. Lidé, kteří jsou v noci dlouho vzhůru často mohou dospávat přes den. Tento spánek ale bývá oproti těm, kteří chodí spát dříve mělký a nekvalitní. Noční sovy jsou obecně náchylnější k depresím, syndromu vyhoření a výkyvům nálad. Je u nich zaznamenán vyšší výskyt cukrovky a co se týče tréninku – ztráty svalové hmoty. Tento chronotyp je spojován také s kardiovaskulárními problémy, obezitou a problémy s játry.

Chronotypy a hubnutí

Ranní ptáčata údajně lépe shazují kila a nejsou tolik ohrožena nadváhou, jako sovy. Faktem zůstává, že hubnutí závisí také na zásadních faktorech, jako jsou věk, pohlaví, možné problémy se štítnou žlázou, celková aktivita během dne a počet přijatých kalorií. Na druhou stranu bylo dokázáno, že cyklus bdění a spánku ovlivňuje např. preference určitých makroživin a tedy celkový kalorický příjem. Samozřejmě pokud si hlídáme jídelníček, snadno tento problém ovlivníme. Jedna taková studie však odhalila, že noční sovy přijímají více cukrů a nekvalitních tuků, což bude pravděpodobně dáno hormonálně. Když zkrátka tělu chybí kvalitní spánek, bude energii požadovat jinde. Výsledkem může být zvýšená chuť na tučná a nezdravá jídla. O víkendech se pak podle zmíněné studie noční sovy stravovaly nepravidelně.

Tak co, sedí to na vás?

„Jsem sova a chci být ptáče, nejde to přece jen ovlivnit?“

Pokud máte biologicky dané pozdní usínání, může pro vás být nepředstavitelné jít spát „se slepicemi“. Je to samozřejmě věc, kterou ovlivnit můžeme, prostě se rozhodněte, že si půjdete lehnout brzy, vydržte to pravidelně a doufejte, že si na nový režim vaše tělo po cca 2-3 týdnech zvykne. Ale spíše se smiřte s tím, že i když si hlava zvykne, tělo vám bude říkat, že to není ono.

Autor výše zmíněného přesnějšího dělení chronotypů naopak doporučuje nejprve zjistit, jako přesný chronotyp jste a přizpůsobit tomu svůj režim – tedy pracovat a cvičit v naší nejproduktivnější denní době. Hodně ve zkratce se dají popsat takto:

Delfín – Chytrý, neurotický, mající spíše povrchní spánek – ideální čas ke spánku 23:30 – budíček 6:30 – čas vhodný ke sportu ráno 7:30

Lev – Optimista orientovaný na ráno – průměrná doba spánku – jít spát nejblíže 22:00 – budíček 5:30 až 6:00 – fyzicky nejproduktivnější kolem 17:30

Vlk – Extrovert orientovaný na noc, kreativní – průměrná doba spánku – usínání kolem půlnoci – budíček v 7:00 – cvičení buď ráno nebo v poledne

Medvěd – Potřebuje hodně spánku – nejlepší doba ke spánku 23:00 – budíček 7:30 – ideální čas pro sport 18:00

No, takhle. Efektivní to určitě je, pokud se trefíme. Musíme si ale přiznat, že je hezká představa přizpůsobit se tomu, co nám říká náš biorytmus, pro většinu pracujících lidí, kteří musí dodržovat pracovní dobu jsou však tato doporučení mimo. Pokud ale jste pánem svého času, rozhodně to zkuste!