Nejde jen o kosmetickou vadu. Diastáza neboli rozestup břišních svalů může způsobit i zdravotní komplikace a obecně trápí především ženy po porodu. Příčiny vzniku ale mohou být i jiné. Jedná se o lékařskou diagnózu, poměrně často se nás na ni ale ptáte i na tréninku. Určitá pravidla jak se k ní chovat samozřejmě jsou, tak si je pojďme shrnout. Možná tě zaujme a překvapí, že diastázou mohou trpět i muži.
O co jde?
Jde o oddálení levé a druhé poloviny přímého svalu břišního vlivem povolení či roztažení břišních svalů v důsledku zesíleného tlaku dutiny břišní na její stěnu. Nejčastěji v důsledku porodu, respektive těhotenství, kde je její vznik účelný kvůli tvorbě prostoru pro růst miminka. Důvody ale mohou být i jiné, např. obezita, špatné držení těla, přetížení. O diastáze jakožto diagnóze mluvíme, pokud je oddálení břišních svalů minimálně 2 cm široké.
Jak zjistím, jestli jí mám?
Existuje na to jednoduchý test.
Lehneme si na zem, pokrčíme nohy a zvedneme ramena a hlavu ze země, jako když děláme zkracovačku. Prsty si nahmatáme středovou čáru přímého svalu břišního (střed břicha směrem od hrudníku k pánvi) a vmáčkneme je do ní. 2 cm rozestup je cca šířka dvou prstů, přičemž zjišťujeme i hloubku.
Zdravotní rizika jsou přímo úměrná jak šířce, tak i hloubce rozestupu. Vzhledem k tomu, že svaly chrání vnitřní orgány a má je udržet na správném místě, není samozřejmě velký rozestup zdravý.
Zdravotní rizika
Nechráněné místo, na které orgány tlačí může vyústit ve vyboulení vaziva, nebo dokonce v protlačení orgánů skrz vazivo. Lidově jde o kýlu a tzv. uskřinutí kýly. Dále může diastáza způsobovat oslabený střed těla a následně bolesti zad a problémy s plotýnkami, objevují se potíže s trávením a vylučováním, může vzniknout pálení žáhy, potíže s oslabeným pánevním dnem. Ve většině případů ale diastáza ženy trápí z hlediska estetického, aniž by pociťovaly některé z těchto problémů.
Dá se jí zbavit?
Ano, dá. Ale neexistuje jednotný postup, který by pomohl všem, spíše techniky, které k postupnému zacelování vedou. Dobrou zprávou je, že po porodu se ve většině případů břišní svaly vrátí do původního stavu samy, nejčastěji do 6 měsíců od porodu, cca u třetiny žen to je déle. Pokud je na vině obezita či přetížení, už záleží více na nás, jak se k touto problému postavíme.
Začít bychom měli od nácviku a provádění bráničního dýchání (dýchání do břicha), zaměřit se na posílení středu těla i pánevního dna, na vzpřímené držení těla, uvolňovat svaly, které máme zatuhlé. břišní svaly cvičit především v jejich prodloužení (opak zkrácení – typické sedy lehy, zkracovačky, sklapovačky)
Jak cvičit a necvičit?
Obecné pravidlo zní: Necvičit cviky na přímý sval břišní, tedy zmíněné sedy lehy, zkracovačky či sklapovačky, a cvičit spíše šikmé svaly břišní. Cvičit jen šikmé břicho ale také není dostačující informace, protože i šikmé břicho se nejčastěji cvičí právě v jeho zkrácení, což zahrnuje veškeré cviky, kde se ohýbáme trupem směrem k dolní polovině těla. Sice s rotací či úklonem, ale ve zkrácení.
Ideální cvičení, které z toho vyplývá, je cvičit šikmé břicho v prodloužení. Co to ale znamená? Základem cvičení šikmých svalů je rotace nebo úklon. Cvičení v prodloužení znamená v „roztažené“ poloze svalů. Příkladem jsou úklony vestoje (kettlebell), rotace vkleče nebo vestoje (s expanderem, osou atd.), břicho v prodloužení cvičíme i vzporem a podobnými pozicemi.
Muži na diastázu trpí výjimečně, na vině bývá oslabené břišní svalstvo, nadměrná fyzická zátěž, pokročilý věk, nebo časté a velké výkyvy hmotnosti.