STORY OF Jana Moutelíková: „V létě fotím pro Playboy“ aneb 14 kilo dole

Kdo Janu zná, tohle motto už určitě slyšel. Je to nadsázka, ale vystihuje velký odhodlání pro sebe něco dělat. Jak že se to dá zvládnout? Na to ti odpoví nová rekordmanka v našem žebříčku Super Dříč měsíce. V lednu totálně převálcovala všechny dosavadní dříče 31 vstupy! Kdo umí trochu počítat, ví, že v jednom měsíci je to hodně. A to s přehledem a osmivstupovým odstupem od 2. místa. Chtěla to dokázat a taky dokázala. Stejně jako se rozhodla, že zhubne, a zhubla. A ne o nějaká dvě, tři kilča, ale rovnou o 14. Je to holka šikovná, tak se nech jejím příběhem inspirovat.

Důležité je podotknout, že v sobotu na kruháči necvičíme a každý den na to zkrátka čas není, takže svůj triumfální počet vstupů zvládla v ještě kratším čase (asi 25 dní). Sem tam si střihla dva i tři tréninky denně a výhra byla v kapse. Co na to říká tělo? Proč to vlastně dělá? Jak to stíhá s prací a rolí mámy? Zeptali jsme se za tebe!

V první řadě asi každého zajímá, co bylo tvoji motivací k takovému výkonu?

Především 7 kilo, které jsem od léta přibrala. A velká motivace také byla porazit jednoho kamaráda, který chodí na kruháč a je super dříčem až moc často (Zdravíme Tomáše Balcara :-))

Jak jsi se cítila po fyzické stránce, měla jsi nějakou krizi v průběhu?

Krizi jsem měla hned na začátku a pak na konci. První týden mě opravdu všechno hodně bolelo. Sotva jsem chodila. No ke konci už jsem si dala den volna, páč už jsem toho měla tzv. plné kecky. Jinak mi bylo fajn, cítila jsem se skvěle.

Na regeneraci asi moc času nezbylo. Měla jsi nějaký jiný způsob odpočinku, který ti dodal sílu na další trénink?

Sedím v práci většinu času u počítače, tudíž jsem pak jedině ráda, že můžu jít na trénink :). A když se mi jó nechce, shlédnu pár fotek fitnessek, pobrečím si a mažu. Setkala jsem se i s reakcemi, že to pro tělo není zdravé apod.  Ale já své tělo znám, vím, co si můžu dovolit. Dříve jsem po kruháči chodila ještě běhat a pak na poledance, bylo mi fajn, pak jsem zvolnila a přibrala 7 kg.

Přece jen je to trochu časově náročné – měla jsi nějakou předem promyšlenou strategii, kdy na kolik tréninků půjdeš?

Moje strategie byla – Choď vždy, když můžeš.

Takže jsi chodila každý den, nebo jsi někdy vynechala a dohnala to více tréninky v jednom dni?

Vynechala jsem jen dvakrát, plus soboty, kdy se necvičí. Ty jsem pak doháněla dvěma, někdy třemi tréninky za den.

Jsi pracující máma, jak jsi to dokázala se vším skloubit?

Mám naštěstí dobrou práci a fajn zaměstnavatele, takže jsem chodila ráno, když je malá ve školce a odpoledne, pokud nebyl partner v práci.

Jaký máš osvědčený nakopávač, když přijde únava?

Žádný nemám a pokud někdo jo, sem s ním!

Lednové vítězství ti zajistilo místo ve slosování o dovolenou, kdybys vyhrála, koho vezmeš sebou?

Rodinu, samozřejmě.

Chystáš se po jedné výhře zvolnit nebo bojovat o další?

Chtěla bych ještě alespoň jednou nebo dvakrát vyhrát.

Jak dlouho celkově cvičíš a jak dlouho chodíš na kruháč?

Cvičit jsem začala v květnu 2015, ale to bylo jen takové lehké chození na pásu, sem tam nějaký dřep a fitko s trenérem Honzou. Pořádně jsem se do toho opřela až s kruháčem, na který chodím už téměř dva roky.

Pamatuješ si svůj první kruháč a na první dojmy?

Můj první trénink si pamatuji naprosto přesně. Byl 15.4.2016 a Michala jsem chtěla zabít. Chtělo se mi zvracet, brečet, utíkat.  Ale přišla jsem znovu a pak znovu a už se mě nezbavili.

Co tě přimělo ke sportu, jen tě to baví, nebo jsi měla konkrétní cíl?

Než jsem se dostala do puberty, sportovala jsem dost. Pak to ale utichlo. Ke  sportu mě vrátila věta mého otce: „ Mohla bys se sebou už něco dělat.“ Bolelo to, ale bylo to to nejlepší, co mi mohl říct! Kdo mě zná, ví, že ráda jako svůj cíl uvádím letní focení pro Playboy, ale na to už jsem zřejmě za věkovou hranicí, tak mi stačí, když se nevrátím tam, kde jsem byla, tzn. na gauč. Samozřejmě mě to hodně baví, na začátku jsem se do cvičení nutila, teď už si bez něj nedokážu představit život. Je to i tím, že jsem díky němu poznala spoustu přátel a našla si tam spřízněnou duši, která vypadá, že už by pro ten Playboy fotit mohla, takže jí se snažím vykrmit a sebe vytrénovat (zdravíme Míšu Růžičkovou :-)).

Od té doby co cvičíš je vidět obrovská změna, můžeš prozradit, kolik jsi shodila a za jak dlouho?

Od toho roku 2015 jsem shodila celkem 14 kg a mnoho cm, teď jsem bohužel zase nabrala půlku zpátky, ale počítám, že do léta to zas bude dole.

Dodržovala jsi nějaký jídelníček?

Jídelníček jsem za ty tři roky držela 40 dní a přátelé se se mnou nechtěli stýkat, jak jsem byla protivná. Jídlo mám ráda, hodně. Proto musím makat tak, jak makám. Kdybych zvládla jíst správně, už jsem dávno na titulce.

Bylo to pro tebe velké mučení, nebo se dá taková proměna zvládnout relativně v klidu?

V klidu. Trvalo to tři roky, jsou to poctivě shozený kila, není to dva měsíce hladovění.

Máš do budoucna ještě nějaké další nutriční nebo sportovní cíle?

Chtěla bych umět shyby nadhmatem, to se mi strašně líbí. A dostat se na váhu 55kg.

My věříme, že se ti to s tvým odhodláním podaří a držíme ti palce! Závěrem tři poslední tradiční otázky:

Nejoblíbenější cvik?

„Dřepy na jakýkoli způsob“.

Cvik, který nejvíc nesnášíš?

„Hopsání na cokoliv (bojím se o zuby :D)“.

Nejoblíbenější jídlo?

„Všechno kromě oliv“.