STORY OF Super trenér Petr: Kolik zájmů máš, tolikrát jsi člověkem, aneb 50 odstínů Petra

Přemýšleli jste někdy nad tím, co asi dělali naši trenéři před trenéřinou, co dělají, když zrovna na tréninku nejsou, jak pracují sami na sobě, jaký mají jídelníček, život? Říkáš si, že určitě jdeme příkladem. Tak určitě, ale nic se nemá přehánět a jsme taky jenom lidi 🙂 Petr je spolu se superšéfem Michalem služebně nejstarším trenérem Super kruháče. Na tréninku působí, že nemá nikdy dost a v životě to je stejně tak. Neví, co je nuda. Rád zkouší nové věci, a tak by portfolio aktivit, které kdy zkusil, vydalo na knihu. Na některé z nich má „bolestnou památku“ dodnes, ale ani to ho nezastavilo, ani nezpomalilo. Možná ho takhle neznáte, a tak jsme z něj vytáhli to nejzajímavější a sepsali další super rozhovor.

Od kdy se vlastně s Michalem znají? Jak ke kruháči přišel? Co všechno za sporty dělá? Jakou „bolavou památku“ si způsobil a při čem? Poučil se z ní? Rovnou odpovíme, že ne… Ale jak sám říká, kdo nic nedělá, nic nezkazí. Je to prostě tvrďák a vášeň ke sportu je silnější než strach.

Prozradíš nám pro začátek, kolik je ti let?

Hodně. Nejstarší trenér široko daleko (pozn. redaktora: Petrovi je 45)

Jak jsi přišel ke kruháči?

Kruháč přišel ke mně. Znali jsme se s Michalem dlouhou dobu a zrovna jsem měl v plánu rozjet svůj projekt. Michal to měl pěkně vymyšlené a tak slovo dalo slovo a začali jsme spolupracovat. Takže jsem u zrodu kruháče od začátku.

Počítal jsi někdy, kolik jsi odcvičil tréninků?

Nepočítaně. Na tuto otázku by nejlépe uměl odpovědět Michal, má na to tabulky a systém. A hlavně Kačenku…

Dokážeš říct, co pro tebe v životě kruháč znamená?

Příjemné spojení práce, pohybu a fajn lidi. Velmi mě motivuje a naplňuje, když vidím u lidí, kteří k nám chodí pokroky. Mnoho z nich obdivuji a smekám před jejich vůlí a vytrvalostí.

Máš spoustu koníčků, co děláš, když zrovna netrénuješ?

Hodně času se snažím trávit se svým synem. Jezdím na bruslích, koloběžce, paddleboardu, vodních lyžích, wakeboardu a kitu. V zimě lyže a snowboard. Jako instruktor umím některé ty aktivity naučit. Mám rád nové výzvy. Letos jsem vyzkoušel i skialpy.

Pokud se nepletu, na paddleboardu i závodíš?

Ano, na paddleboardu závodím již druhým rokem.

Kromě toho i vedeš, nebo učíš místní oddíl?

Ano, jak říkáš, jsem vedoucím paddleboardového oddílu při TJ Lokomotiva Beroun. Pokud máte zájem, přijďte si to vyzkoušet.

Když zabrousíme do dob před kruháčem, jakým všem pracím ses věnoval?

Léta jsem podnikal v oblasti sportu a obchodu. Měl jsem několik prodejen se sportovním oblečením a doplňky. Posledních pět let jsem měl prodejnu s koly a pořádal různé závody. V té době jsem se seznámil s Michalem.

Vzpomínáš na svůj první trénink? Jak ses cítil?

Vzpomínám. Měl jsem velkou trému. Vlastně jí mívám dodnes. Teprve asi před rokem se to zlepšilo, ale ne o moc.

Měl jsi nějakou zkušenost s kruhovými tréninky už předtím?

Znal jsem tento druh cvičení z trenérského kurzu. Měl jsem v plánu dělat tréninky s vlastní vahou těla, individuálně dle potřeb klientů.

Víme, že trpíš na kolena a je obdivuhodný, jak dokážeš makat i přes zdravotní problémy, kterými sis prošel, co se vlastně stalo?

Měl jsem několik úrazů a bohužel mě trochu limitují. Kdysi jsem létal na paraglidingu a při jednom nepovedeném přistání jsem si zlomil oba kotníky. A ještě ta má nešťastná kolena. Utržený křížový vaz a poškozené menisky…Jak se říká, sportem k trvalé invaliditě… Do všeho jsem šel naplno. Kolo, lyže, windsurfing… prostě se to občas nepovede, ale jak se říká, kdo nic nedělá, nic nezkazí. A nic si nezraní.

Při takovém výdeji, řešíš nějakým způsobem i stravu, nebo se nijak neomezuješ?

Hele tohle je podpásovka. Vždyť víte, že jídlo miluju a užívám si ho.

Umíš taky občas pořádně prasit? 🙂

Ano, občas. Když mám stres, když mám radost, když přijdu po celém dni trénování domů… Takže stále 🙂

Jaké je tvé nejoblíbenější jídlo?

Víte co má rád Garfield? Takže tak. Jím úplně všecko, a průser je, že úplně všecko jídlo mi chutná. Nemám záklopku a musím se kontrolovat.

Jaký cvik máš osobně nejraději?

Žádný konkrétní. Rád cvičím komplexně, proto mi kruháč vyhovuje a mohu jej všem doporučit. Baví mě to, je to práce i koníček zároveň. Jsem z něj nadšený.

Jaký naopak rád nemáš?

Nemohu říct, že nějaký nemám rád. Jen některé cviky si nemohu užít naplno kvůli mým omezením. Ale i když nemohu, to neznamená, že je nemám rád.

Máš nějaké životní, nebo tréninkové motto, kterým se řídíš a které by mohlo motivovat i ostatní?

Pohled na sport se během mého života měnil. Dnes sportuji pro radost, dobrý pocit a zdraví. Motto nemám, prostě si život chci užívat naplno se vším, co přináší.

Děkujeme za rozhovor Peťo, jsme rádi, že máme v Super týmu tak akční, inspirativní a pozitivní článek. Hlavně žádná další zranění! 🙂 Chceš znát příběh Lucky, Báry a Martiny? Čti nás, sleduj nás!