Lucka a Dušan

STORY OF Pavlíkovi: Ve dvou se to lépe táhne

Znáš takový ty fitness videa párů, kde jsou oba vyrýsovaný, mladý, krásný a jedou spolu „partner workout“? Přesně takhle na nás působí manželé Lucka (26) a Dušan (24) Pavlíkovi. Je to pastva pro oči dívat se, jak se vzájemná podpora v životě přenáší i do tréninku a naopak. Při sparingu si radí, pomáhají si, povzbuzují se, zakládají si především na kvalitě a správné technice, a přesně tak by to mělo být i ve společném soužití.

Pavlíkovi nejsou jediným párem, který do Super Gymu chodí cvičit převážně spolu, ale jejich příběh tě dojme. Oba totiž bojovali s váhou, ale teprve až spolu to dokázali změnit tak radikálně, že už si život bez cvičení a celkově zdravého stylu neumí představit. Lucka se živí jako lektorka a učitelka angličtiny a Dušan je marketingový specialista, takže toho času není příliš, a přesto se už dlouho pohybují v naší TOP 3. Kam se spolu posunuli? Kdo z nich zpočátku sport vyloženě nenáviděl? Jak to dokázal změnit? Jak vypadali předtím? Budeš se divit.

Lucko a Dušane, jak dlouho jste svoji a jak jste se poznali?

Lucka: 8.8. to budou dva roky, co jsme svoji. Spolu jsme 3,5 roku, ale známe se od malička. Dušan je jeden z nejlepších kamarádů mého mladšího bráchy a taky jeden z nejpohlednějších.

Dušan: S Lukášem, Lucky bráchou, jsem chodil do třídy a odmalička jsme kamarádi. S Luckou jsme se potkávali, kamarádili a vždycky se mi líbila. U Lukyho jsme hrávali Fifu celé noci a jednou jsem přespal v pokoji u Lucky, místo u Lukyho no. Od té doby jsme spolu. Asi se nade mnou slitovala.

Prozraďte nám, kdo koho ke cvičení přivedl? Nebo to bylo vzájemné?

Dušan: Já sportoval od malička, hrál jsem ping pong, později jsem začal hrát i fotbal a hodně jsem cvičil v posilce. Měl jsem svaly, ale byl jsem na všechno moc těžkopádný. Pak jsem začal chodit s Luckou, ta mě vykrmila a vážil jsem 105 kg. Lucka se v tu dobu taky necítila dobře a společně jsme si řekli, že s tím něco uděláme. Začali jsme minulý rok v srpnu. Společně, jinak bychom to nedali.

Lucka: Já sport nesnášela a ráda jsem jedla. Se sportem jsem začala jen proto, že jsem byla nešťastná z toho, jak vypadám, abych urychlila hubnutí. Netušila jsem, že mě to tak chytne. Kdybych neměla Důšu, asi by to bylo mnohem těžší. Nehledě na to, že Důša se mnou jí zdravě, nenutí mě vařit knedlíky a omáčky, rád si dá řepu i sóju a sám i uvaří. Je to prostě parťák.

Lucko, svěřila ses nám, že díky tomu teď vypadáš a cítíš se líp než dřív, jak velké pokroky jsi se svou postavou udělala ty?

Vždycky jsem byla oplácaná, mám k tomu sklony, ale v 18ti mě přestalo bavit se na to vymlouvat. Podařilo se mi zhubnout, měla jsem 45 kg, byla jsem vyhublá. Vždycky jsem totiž hubla jídlem. Spíš nejídlem. Před pár lety jsem musela začít brát prášky, po kterých jsem opět přibrala a byla jsem z toho nešťastná. Před svatbou jsem zase zhubla a pak zase přibrala. Prostě nahoru a dolů. Důša mi pořád říkal, že jsem krásná, ale byli jsme dva buřtíci. Od začátku srpna jsme radikálně změnili stravu a začali sportovat. Zpočátku jsme obden běhali, dnes cvičíme téměř každý den a na kruháči jsme závislí.

Už teď vypadáte skvěle, ale máte třeba nějaké vysněné fitness cíle?

První věc je, že bychom určitě už nechtěli od zdravé stravy a cvičení upustit a sklouznout zpět. Jsme lidi, co chtějí být každý den lepší, než ten předchozí, ať už se to týká čehokoli.

Lucka: Nemám touhu ani ambice soutěžit s někým jiným, jen sama se sebou. Zní to jako klišé, ale chci být tou nejlepší verzí sebe. Jinak bych chtěla mít pevný zadek a nohy bez celulitidy. A taky bych chtěla mít takovou sílu, abych si zvládla otevřít termohrnek s kafem, když mi ho Důša zašroubuje.

Dušan: Asi se hlavně cítit dobře a nepotit se jako prase.

Máte pocit, že vás společné cvičení posunulo dál i v osobním životě? V čem konkrétně?

Ano, rozhodně. Máme pocit, že se nám rozhodně posílila vůle ve všech oblastech života. Lépe si organizujeme čas, protože cvičením trávíme hodně času, ale také dlouho pracujeme, musíme doma uklidit, obstarat naše dvě kočičí děti, skloubit přátele, rodinu a každý den si navařit krabičky. Připadá nám, že jsou z nás zodpovědnější dospělí než před tím.

Je na vás vidět, že cvičení neberete jen jako chvilkový záchvěv, protože je to zrovna teď moderní. Dokázali byste popsat, co vám sport dává, co pro vás znamená?

Lucka: Krom vzhledu mi to dává neskutečné odreagování od mé z práce unavené hlavy. Učím i 12 hodin denně a potřebuju vypnout. Navíc mám pocit, že nás to sbližuje a že je to plnohodnotně strávený čas. Dává nám to pocit, že máme hodně společného, že nežijeme vedle sebe, ale spolu.

Dušan: Sport mi zlepšuje sebedůvěru, psychickou i fyzickou pohodu a dává mi pocit úspěchu každý den.

Co vás při cvičení nejvíc motivuje?

Asi naše výsledky, trenéři a lidé, kteří jsou na tom líp.

Předpokládáme, že svůj volný čas trávíte aktivně, co vás ještě kromě kruháče baví?

Běháme, jezdíme na bruslích, chodíme na procházky, fotbal…prostě hlavně něco dělat. Kromě sportu pak muzika, jazyky, cestování, Marvel a Důšu komiksy, fifa, sitcomy, autíčka a další dospělácké věci.

Posledních pár měsíců se držíte v TOP 3, chystáte se zaútočit i na první místo?

Chystali jsme se několikrát a myslím, že se nám to jednou podaří. Ale ne na úkor našeho zdraví. Chodíme tak často, aby to stále bylo přínosné a nezničilo nás to.

Jak dlouho na kruháč chodíte? Cítíte na sobě za tu dobu nějaké změny?

Lucka: Myslím, že jsme prvně byli v listopadu. Cítíme na sobě změny, hlavně co se fyzičky týče. Udělám pánské kliky, vyšplhám po laně a dokonce dám i jeden shyb. Což je s ohledem na mé vlohy neskutečné.

Dušan: Nikdy jsem neměl takovou fyzičku jako mám teď.

Působíte dojmem, že při cvičení víte, co a proč děláte, a že si hodně zakládáte na technice. Snažíte se ve fitness i nějak samovzdělávat?

Všechno jste nás naučili vy…a jsme Vám za to vděční.

Otázka na tělo na závěr: Plánujete rodinu, nebo si zatím chcete užívat svobodného fitness života? 

Lucka: Plánujeme, i přesto, že potom nebudu na kruháč chodit 27 krát měsíčně, ale budu muset chodit 40 krát, abych nějak vypadala.

Dušan: Plánujeme, u mě se asi nic nezmění já budu chodit pořád 27 krát.

Děkujeme za vyčerpávající rozhovor a za to, že s námi makáte. Párů s takovým odhodláním, nadšením pro to, co dělají a společnými cíli není moc. Jen tak dál!

3 závěrečné „STORY OF“ otázky:

Oblíbený cvik?

Lucka: Dřepy, mrtvé tahy.

Dušan: Kliky.

Cvik, který nejvíc nesnášíte?

Lucka: Mávání lanem v planku.

Dušan: Vše na spodní břicho.

Nejoblíbenější jídlo?

Lucka: Jahodový Cottage.

Dušan: Losos s bramborovou kaší.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *