míra

STORY OF Míra Cháb: „Kdo nepadá, jezdí pod svoje možnosti“

Míru jsme se rozhodli oslovit pro jeho specifickou zálibu a taky jeho nadání. Terénní cyklistika je poměrně nebezpečný sport, nic pro ořezávátka a fyzicky slabší jedince. Často se ocitneš na zemi ani nevíš jak, padáš celkem z výšky, v rychlosti a ne úplně do měkka. I když tě něco bolí, měl by ses zvednout a pokračovat v krasojízdě. Co závodník potřebuje, aby karamboly dokázal vychytat a mohl být nejlepší?  To nám řekne vášnivý biker Míra!

Míra sám je úspěšným závodníkem. Tenhle sport vyžaduje dobrou fyzickou zdatnost, obratnost a rychlé reakce ve chvíli, kdy třeba najedeš na kámen a rozhodíš si rovnováhu. Takže pro mrštnost je fajn si držet optimální váhu a rozhodně posilovat nejvíc používané svaly. Míra sám uznává, že jídlo neřeší, dá se i tak jezdit na vysoké úrovni?

Představ se nám prosím, co děláš, kolik ti je, co tě baví?

Je mi 38 let a pracuju jako barmanager v restauraci Blackdog Bar&Grill. Baví mě rozesmát svoje okolí, vzhledem k mé práci mě baví gastronomie a samozřejmě i sport.

Jak dlouho chodíš na Super Kruháč?

Asi třičtvrtě roku. Dřív jsem chodil do bývalého Sport Relax D5 na TRX, ale po uzavření provozovny jsem objevil kouzlo Super Kruháče a stále mě to drží.

Kromě kruháče se věnuješ hlavně cyklistice, jakému typu a na jaké úrovni?

Cyklistika je moje nambr van, spojení pohybu a přírody mi dává pocit svobody a harmonie. Závodně jsem se specializoval na MTB, jak krátké závody XC (cross country), tak delší tratě maratonských závodů. Postupem času objevuji též krásy silniční cyklistiky.

Můžeš pro laiky popsat co je MTB?

Česky se říká horská kola, tlusté pláště a rovná řídítka, jednoduše jízda na kole mimo cesty a silnice.

Čím je tato disciplína specifická a co je na ní nejtěžší?

V přírodě je třeba být bystrý a obratný. Vyžaduje perfektní stabilitu a koordinaci těla, kterou když nezvládáte, většinou po chvíli skončíte na zemi. Propojení síly a přesnosti v pohybu je při jízdě v terénu velkou výhodou.

Jezdíš závodně stále, nebo už jen rekreačně?

Závodní duch ještě nezmizel úplně, i letos mám poznačené oblíbené závody a chci se na ně nachystat, byli však i roky kdy jsem toužil po závodním adrenalinu víkend co víkend.

Kdy jsi jako biker začal, a jak jsi se k tomu dostal?

Chtěl jsem zkusit něco jinýho, než hrát fotbal s klukama a cvičit v tělocvičně. Párkrát jsem se vydal na kole do přírody a začalo mě to bavit víc a víc. V patnácti to všechno začalo.

Jaký byl tvůj největší úspěch?

Rok 2013 byla má forma nejlepší a stálá po celý rok, dílčím úspěchem byla pódiová umístění na různých závodech a velkou odměnou pak pohár za druhé místo v celkovém pořadí českého poháru v maratonu.

Jaký byl tvůj nejtěžší závod a proč?

To je jasné, bez zkušeností a fyzického fondu jsem zatoužil zdolat výzvu velkého závodu Král Šumavy, na trati jsem podcenil doplňování energie a díky hlaďáku se dostal do stavu mrákot a zimnice, z cíle si nepamatuji nic, vím jen, že jsem dojížděl s pomocí ochotných soupeřů.

Myslíš si, že ti kruháče k výkonnosti v tomto sportu pomáhají?

Kruháč mi přináší velkou škálu cvičení, při kterých zapojím všechny části těla. Nejvíce se samozřejmě zapojují ruce, hlavně předloktí a zápěstí, kde je nutný pevný úchop, dolní končetiny, ale i střed těla, který je předpokladem pro zlepšení koordinace a obratnosti. Ta je pak při řešení projetí technických úseků trati vítaným a často rozhodujícím pomocníkem.

V čem konkrétně vidíš největší pokrok?

Určitě právě v koordinaci a mrštnosti. Jízda v terénu je o chybách, čím míň jich uděláš, tím lepší jízdu máš, protože projedeš místa která ostatní ani nenapadne zkusit. A těch chyb člověk nenadělá tolik, pokud má svoje tělo pod kontrolou a umí rychle reagovat.

Dokážeš říct, co je předpokladem úspěchu v tomto sportu? Co musí takový ideální závodník mít, aby byl nejlepší?

Jedna věc jsou fyzické předpoklady a talent pro tento sport, druhá je umět reagovat na vývoj tréninkových metod přinášejících zlepšeni a nebát se zkoušet nové tréninkové postupy.

Terénní cyklistika bude asi častá na zranění, zažil jsi někdy ošklivý pád?

Pády k cyklistice patří, jak se říká kdo nepadá, jezdí pod svoje možnosti, měl jsem jich spoustu způsobených špatným odhadem schopností, ten nejhorší však byl nezaviněný střet s vozidlem.

„Umět padat“ je asi taky jedna z vlastností, která se bikerovi hodí. Dá se to natrénovat, nebo se to člověk učí tak nějak za letu?

Pád si nikdo nepřipouští a přichází nečekaně, tudíž se jedná o pudové řešení nenadálé situace a to se natrénovat zatím nedá. Pádem se však vytvoří pohybové vzorce, které tělo podvědomě použije v budoucích trablech a nesnázím tak předejde či zmírní jejich následky. Nebo-li i chybami se člověk učí.

Co tě při sportu nejvíc motivuje?

Pohyb těla dělá mou hlavu šťastnou, takže určitě ta euforie, která s ním přichází.

S mrštností a dobrou pohyblivostí souvisí i váha, hlídáš se v jídle, nebo ti k udržení formy stačí cvičení?

Časy ambiciózního amatérského závodníka a neustálého tlaku na hubnutí jsou již pryč, dělám v gastronomii, mám rád jídlo a řídím se heslem: Strava má být pestrá. Takže ochutnávám a vychutnávám vše bez omezení.

Kombinuješ v tréninku kruháč ještě s něčím daším? Např. běh, fitko

Ani fitko ani běh. Vše, co potřebuji, je kolo a Super Kruháč 😀

Kolikrát do týdne se tréninku stihneš věnovat?

Cca 3 – 4 krát týdně.

Máš nějaký zaručený tip na regeneraci?

Není lepší regenerace než kvalitní spánek, na matraci nikdy nešetři!

Co bys poradil začínajícím bikerům?

Na spousty překážek si přijdeš sám, ale někdy je to ztráta času. Rady od zkušenějších jsou často k nezaplacení.

S Mírou jsme se trochu víc rozpovídali, ale věříme, že tě rozhovor zaujal! Mírovi přejeme hodně zdaru a málo pádů do dalších závodů.

Míro, jaký je tvůj nejoblíbenější cvik?

Dřepy, výskoky a výpady, prostě práce od podlahy.

Cvik, který nejvíc nesnášíš?

Posilování spodního břicha, přijde mi, že mi asi chybí nějaký sval.

Nejoblíbenější jídlo?

Hovězí tatarák s křupavou topinkou a česnekem.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *